Navrhovat galerii moderního umění s mladými umělci a kurátory v historickém centru Prahy je asi přáním každého architekta, především pak toho začínajícího. Vytvářet volné a čisté prostory pro vypovídající umění. Nemít ambice, potlačit ego, jen vytvořit kulisu pro současné umění.

Čisté stěny a původní podlaha zalitá vrstvou pryskyřice odrážející světlo nebo obrazy. Na otevření galerie přišel náš profesor z fakulty a řekl: „Je to křivý a klouže to.“ Tak by se dal popsat celý projekt, jeho krása je v tom, že se jedná o rekonstrukci a tak se galerijní prostory musí přizpůsobit budově. Jediné nové stěny jsou výstavní před-stěny v suterénu. Galeristka nám nechala volné ruce, limitem byl jen rozpočet a čas. Mohli jsme si tak dovolit odhalené omítky, přiznané původní podlahy a soustředit se více jen na prostor. A z hlediska prostoru tu byl jeden zásadní úkol, dostat obraz velikost 2×2 m do depozitáře ve sklepení. V nízkém rozpočtu se nejvíce peněz soustředilo právě na tento úkol.